Klíčová socha

Klíčovou sochou vytvořil Jiří David, který patří k našim předním umělcům a který u nás i v zahraničí vzbudil velký ohlas díly jako Srdce nad Pražským hradem či Záře nad Rudolfinem.

Klíčová socha je vysoká sedm metrů, váží přes 1 tunu, její podstavec pak 8 tun, je na ní použito přes 85.000 klíčů nejrůznějších tvar. Její podoba představuje osobní polemiku Jiřího Davida s politickým a společenským vývojem v České republice za uplynulých dvacet let od sametové revoluce.

Klíčová socha má podobu slova „Revoluce“, jehož písmena jsou tvořena těmito fonty: Počáteční velké R: z novin - dobové Rudé právo, velké E - z tehdejšího toaletního papíru, malé v - z vaty, velké O -  z obalu žvýkačky Pedro, velké L - z reklamy pana Vajíčka, velké U - z tuzexového poukazu (bonu), velké C - z loga cestovní kanceláře, velké E - z komunistické legitimace..

Vznik Klíčové sochy podpořil mobilní operátor Vodafone, který u příležitosti dvacetiletého výročí 17. listopadu 1989 uspořádal veřejnou sbírku klíčů. V průběhu října a listopadu 2009 přinesli do jeho prodejen lidé z celé České republiky 85.741 klíčů a vytvořili tak největší sbírku klíčů na světě.

Klíčová socha byla odhalena 9. března 2010 v Praze na náměstí Franze Kafky. Fotografie z odhalení v Praze zde.

Klíčová socha zde stála do 26. září 2010. Po nezbytných opravách začala putovat po městech České republiky. Myšlenka "turné" vznikla v reakci na obrovské množství nejrůznějších tipů, které přišly na jaře v anketě, kde by Klíčová socha měla stát. Mapu s tipy najdete zde.

Prvním městem "turné" byla Olomouc, kde byla Klíčová socha umístěna na Horním náměstí od 19. října do 5. prosince 2010. Fotografie z Olomouce najdete zde. Nyní je Klíčová socha umístěna od 16. prosince 2010 do 15. února 2011 v Ostravě.

Co říká o Klíčové soše Jiří David:

Důvodů, proč jsem přijal výzvu ke zhotovení Klíčové sochy, je několik. Chtěl jsem zkusit, zdali lze kreativně a smysluplně ztvárnit dvacetiletou reflexi po 17. listopadu, aniž bychom sáhli po něčem prvoplánovém: například sebrané klíče naložit na náklaďák a shodit je třeba „pod Stalinem“ do Vltavy nebo před vládou, pod balkón na Jiřském náměstí Pražského hradu anebo je roztavit do jednoho bloku pro Albertov, případně ten blok zakopat pod Blaník, pod Říp a podobně. S mobilním operátorem jsme si stanovili podmínky, které mi poskytly absolutní svobodu pro tvorbu sochy a radost z jejího vzniku. Z čehož vyplynuly závazné záruky, že tato konkrétní socha nebude nikdy zneužita pro zadavatelovu či jinou reklamu, že nikdy nebude propagačním objektem nebo ikonou značky Vodafone v ČR. A především mám rád překvapení a nesnadné výzvy - ta práce mě opravdu bavila. Každou věc, kterou tvořím, dělám s veškerou zodpovědností a s jasným vědomím jejího kontextu i s ambivalentní úctou k paměti umění. A to platí pro Klíčovou sochu také.